Přesun na - www.itsaboutjonas.blog.cz

28. května 2010 v 15:54 | Makyna |  I am writening
Tak .. sem se budu přeouvat: www.itsaboutjonas.blog.cz :)
 

Budu přesouvat blog :)

27. května 2010 v 19:25 | Makyna |  I am writening
Takže .. přemýšlela jsem :)
Můj blog má spoustu nepotřebných rubrik.. nechce se mi je mazat..
Název MAKY-STAR je podle mně celkem dětskej :/ :D:D Takže bude novej..

Affs bych si ráda ponechala - jestli souhlasí.. takže tady zápis:

1) Jméno
2) Blog
3) Chceš zůstat mým affs nadále? Pokud ne, napiš taky :)

Prosím zapište se co nejdřív.. blog nebude smazán, ale nebudu tady fungovat..

Chystám jednodílovku :D

27. května 2010 v 17:32 | Makyna |  I am writening
www.fun-graphics.blog.cz
OK :D píšu pro Vás jednodílovku o těchhle (^^) :D Doufám, že se těsíte ;)
 


Dívka z nemocnice 3.díl

27. května 2010 v 14:20 | Vendush |  FF - Dívka z nemocnice
"Ty jsi Nick, že jo?" Nick přikývl.
"Víš, já nejsem jedna z těch šílených fanynek, vůbec tě neznám, takže promiň, ale ne." Nick sklopil oči a snažil se ještě něco říct, ale Ash už byla dávno v pokoji u sestry.
"Je ty už jsi vzhůru, to jsem ráda".
"Jo, no já taky, chvilku jsem tu ležela a už mě to tu přestává bavit, kdy půjdu domů?"
"To nevím, počkej, půjdu se zeptat doktora." Ash vyšla z pokoje a šla za doktorem. Nickovi zatím zkončil koncert a tak si chtěl jit ještě promlut s tou dívkou od automatu. Zaklepal a vešel do pokoje, do kterého vcházela ta dívka. Viděl jí ležet na posteli a přiblížil se k ní.
"Ahoj, přejes si něco?" řekla dívka na posteli, když viděla vcházet úplně cizího kluka. Začala se s ním bavit a i když někdy ty řeči nedávali smysl.
"Dáš mi na sebe prosím telefoní číslo," zkusil to znovu Nick, protože si myslel že mluví s Ash.
"Jo jasně, klidně," řekla a usmála se, Nicka tahle reakce překvapila, ale vzal si od ní číslo. Chvilku seděli vedle sebe a povídali si. Když tu najednou do pokoje vešla Ash. Kdyz viděla Nicka trochu se zděsila a podívala se na sestru.
"Ahoj Ash, tohle je Nick." Nick na Ash čumel jako kdyby viděl ducha.
"Vždyť jsou úplně stejný," řekl si v duchu Nick. Když si Ash všimla, jak Nick civí, začala objasňovat.
"Jsme dvojčata, chápeš?" zeptala se Ash a vyznělo to, jako kdyby mluvila s hotentotem.
"Jo jasně, v pohode, tak ja už půjdu, zavolám ti ahoj," řekl a loučil se s dvojčaty.
"Čus."
"Měj se," řekly obe a Nick odešel.
"Že je úžasnej, Ashley?"
"Hele, ale ja jsem ho na chodbě potkala první a vůbec.. po mě chtěl telefon."
"Ale ty jsi mu ho nedala, tak mám šanci já, hele Ash stejně by jste se k sobě nehodili," Ash trochu sklamaně odcházela z pokoje. Někdo do ní vrazil.
"Nemůžeš dávat bacha," začala se rozkřikovat Ash.
"Promiň, promiň," začal se omlouvat Nick, než si všiml s kým mluví. Dlouze se Ash zadíval do očí a teď byl zmatený úplně, tyhle oči měla ta holka co jí žádal o telefon poprvé, ta co ji žádal podruhé je měla jiné. Ti dva se spolu začali bavit a Nickovi to nedalo a zeptal se.
"Líbila se ti písnička ´black keys´ "?

Vtip =D

25. května 2010 v 21:21 | Makyna |  I am writening
www.fun-graphics.blog.cz
Baví se banán,prsa a penis, kdo z nich má nejtěžší život.
Banán:˝Já celej život čekám,až uzraju, pak mě ale někdo utrhne a sežere.˝
Prsa:˝To nic není, my jsme celý den zavřené v tý blbý podprsence, večer nás vyndá, někdo nás vohrabává a vocucává."
Penis:˝To nic není proti mě. Já jsem celej den ve smradlavejch trenkách, večer mě vyndaj, daj mi pláštěnku, posaděj mě do výtahu a jezděj se mnou nahoru a dolu dokud se nepobliju."

OK :D Tohle Vám sem dávám, protože jsem se i toho vážně nasmála :D A taky proto,ž e to má souvislost s mými ffs :D Ej :D Ale to je fakt 'krutý' :D

Jop.. Slíbila jsem L.u.L.u. že nenapíšu MLFS dokud si nepřečte všechny dílky, takže za nedostatek dílů vděčíte jí :P :D Ne sranda :D

PS: Zítra oběhnu affs

Jehehé =D

23. května 2010 v 20:06 | Makyna |  I am writening
www.fun-graphic.blog.cz
Tákže :D Na blogu oh-jonas jsem četla článek od Lýly :D Celkem se radovala.. :D
Psala, že Joe prý chystá vlastní album v žánru 'electropop' .. :D Nu.. ona si myslí, že se JB budou rozpadat.. :D Já si každopádně myslim, že kdyby se rozpadli, tak by to ani jeden daleko nedotáh.. :D
Nic ve zlym, ale to Nickovo album bylo všechno na jedno brdo :D Všechno bylo pomalý a klipy černobílý :D Všechno naprosto stejný :D No.. možná ten Joe by to jakž takž zvládal :D 
Ale takhle :D 
Věřme, že zůstanou spolu :)

My love from chool 1.6

23. května 2010 v 19:02 | Makyna
My love from school 1.6
Za neustálých polibků mně vyzvedl do vzduchu a moje nohy se mu obmotaly kolem zad a ruce se zabořily do jeho kudrlinek.
"Na tohle bych si dokázal zvyknout..", vydechl najednou.
"Tak se připrav..", zašeptala jsem mu do ucha a následně skousla jeho ušní lalůček. Přitisknul mně zády ke zdi a hladově políbil na rty. Skousával je, žužlal, olizoval, než si probojoval cestičku do mých úst a začal si pohrávat s mým jazykem, který pod jeho nadvládou stěží projevoval jediný pohyb. Byla jsem omámená jeho vůni, něhou, kterou vůči mně prokazoval. Kdybych stála pevně na zemi, s největší pravděpodobností by se mi podlomily kolena. Na tváři mi zmrzl ten přihlouplý úsměv, který si s mou tváří pohrával pokaždé, když mi Nick dal polibek na tvář před spaním.
Najednou jakoby mnou projel elektrický šok a já pocítila touhu, všechno mu oplácet. Moje ruce se zabořily hlouběji do jeho kudrnatých vlasů a přitáhly si jeho obličej blíž. Nickovy ruce, které doteď třely mé boky, si mna za ně přitáhly blíž.
Oba dva jsme si užívali blízkosti toho druhého a ani jeden se nechtěl od toho druhého na milimetr oddálit.
Přejela jsem rty po jeho krku a chlouba, která se mu rýsovala mezi nohama, okamžitě zareagovala.
"U-už to nevydržím.. chci Tě..", zašeptal Nick třesoucím se hlasem. Vyzvedl mně trochu výš a zasunul svého 'malého' kamaráda na správné místo. Dnes už jsem onu tupou bolest vůbec necítila. Pohybovala jsem pánví dopředu a dozadu. Užívali jsme si tu slast jak nejvíce jsme mohli.
"NICKU!", zakřičela jsem, když jsem se dotkla vrcholu samotné blaženosti. Moje prsty se zaryly do jeho zad a já pomalu vydýchávala svůj druhý orgasmus. Celé tělo mně příjemně brnělo.
V ten samý okamžik jsem ucítila tu známou horkou tekutinu, která mi stékala po stehnech. Pomalu mně postavil na zem a jednou rukou se opřel o zeď za mnou. Tou druhou si přitáhl mou tvář a políbil mně.
"Bylo to nádherný..", zašeptal zadýchaně.
"Nápodobně.", usmála jsem se.
"CHELSEA? KDE JSI? UŽ JSEM DOMA!", uslyšela jsem hlas mojí matky.
"Ne.. musíš jít.. promiň.. moc se omlouvám..", začala jsem panikařit. Rychle jsem našla klíč od dveří a zamkla.
"Tady mami, zrovna se převlíkám!", odpověděla jsem jí přes zavřené dveře.
"Tak honem, pojď mi pomoct se snídaní.", zakřičela znovu.
"Jo.. už jdu!", zakřičela jsem.
"Nechci Tě opouštět..", podíval se na mně Nick se smutným pohledem.
"Achjo.. co mám s tebou dělat?.. Víš co? Slez dolů a přijď dveřma, ok?", políbila jsem ho.
"Dobře..", rozzářil se znovu.
Rychle jsem ve skříni našla nějaké věci. Vzala jsem černé roury a k tomu bílé tílko. Nick už byl také převlečený. Rozloučili jsme se sladkým polibkem, i když jsme věděli, že se za vteřinku zase uvidíme. 

Mobil

23. května 2010 v 11:49 | Makyna
Takže.. 
Jak jste si všimli, já někdy píšu články na téma týdne :D
Tohle je celkem můj 3. ale .. ok.. :D jdu psát :D

Mobil je něco jako moje denní potřeba.. Něco, co musím mít u sebe stále a pořád.. něco jako můj nejlepší kamarád.. 
Stále ho nosím v kapse, nebo ho mám položený před sebou a koukám na něj :D


Jsem s ním spokojená. Je vysouvací, čtyři tlačítka jsou dotyková, má výbornej zvuk, přehrávač písniček super.. 
Bluetooth, časový pásma, 5 budíků, kalkulačka, převodník měn atd. , kalendář, foťák.. všechno co si můžete představit :D

No.. je to můj čtvrtej mobil.. :D Nejdřív jsem měla takovou starou nokii, pak jsem dostala Včko - už nevím od jaký značky, potom jsem měla další divnou nokii a teď mám tento.. :D

No ale vemte si, že mobily nejsou jenom hračka, se kterou můžete jenom poklábosit s kamarády na dálku.. 
Nebýt mobilů a všelijaké elektroniky, zemřelo by spoustu lidí..
Kolikrát se stalo, že někdo potřeboval urychleně doktora a vy by jste byli toho svědkem.. Než byste doběhli do nemocnice, která je vzdálená např. 10 kilometrů, zabralo by Vám to nejméně hodinu?! A mezitím by hrozilo, že onen nemocný člověk zemře.. Zato s mobilem zavoláte na příslušné číslo a záchranka přijede do 7dmi minut. 

Zamyslete se nad tím :)

Love is the only one 0.9

23. května 2010 v 11:25 | Makyna




--Z pohledu Angeli-
Vystoupili jsme  z auta a vešli do nemocnice. Sestřička nás odvedla na oddělení gynekologie a doktor se mně ujal. Projížděl mi ultrazvukem břicho a já se koukala na obrazovku kde jsem viděla jak se daří mému dítěti.

                                                                                                               --z pohledu Nicka-
Proběhl jsem snad celou nemocnici, než jsem potkal nějakou sestřičku "Kde je Angela Fox?", vyhrkl jsem na ní. "Na oddělení gynekologie.", řekla nechápavě. "Děkuju.", stihl jsem ještě křiknout a běžel jsem ke gynekologické laboratoři. Zastavil jsem se před dveřmi, nadechl se a vstoupil do pokoje. "Můžu se jen zeptat kdo je otec?", říkal zrovna doktor 'mojí' Ang. "Já.", řekl jsem sebevědomně. ,,Nicku?"Zakoktala se Ang ale oči jí zářili.Bylo na ní poznat že je šťastná.,,Dobře,tak na ní hlavně dávejte pozor.Je v rizikovém těhotenství a jakýkoliv stres může poškodit plod."Řekl doktor vážně. "Nebojte, neopustím ji.", řekl jsem pevně. Sedl si na židli vedle ní a chytil ji za ruku. "Už nikdy.", zašeptal jsem tak, aby to doktor neslyšel. ,,Můžete jít."Podal jí nějakou kartu doktor.Když jsme vyšli z ordinace Ang se na mě vyčítavě koukla.,,Zbláznil si se?Tohle ti naprosto zničí kariéru."Obořila se na mě. "Mně je jedno co se stane s mojí kariérou. Já chci jenom tebe a naše dítě.", objal jsem ji.
,,Ale co tvoji rodiče?"Odtrhla se ode mě. ,,Taky tě miluju."Usmála se na mě a přisála se k mím rtům. "Už Tě nikdy neopustím.. ani kdybys chtěla.", opřel jsem se svým čelem o to její. ,,Angelo?"přiběhla nějaká paní za ní. "Mami.. to je Nick. Vrátil se.", usmála se na ní. "Ty hajzle!", vykřikla a vrazila mi takovou facku, až to zaštípalo. ,,Ehm za co to...?"Nechápal jsem. "ZA CO? TY SE JEŠTĚ PTÁŠ? PŘIBEHNEŠ, VOJEDEŠ MOJÍ DCERU, UDĚLÁŠ JÍ DÍTĚ, NECHÁŠ JÍ V TOM A ZASE SI PŘIJDEŠ JAKOBY NIC?", rozkřičela se na mně. ,,Udělal jsem chybu,ale chci já napravit."Řeknu rázně a přivinu si Ang co nejblíž k sobě. "Tohle mi nestačí. A ani Ang by nemělo.", křičela dál. ,,Mami."Šeptla Ang a pak se skácela k zemi. "Ne. Ang! Musí rychle k doktorovi, moc se stresuje!", vzal jsem jí do náruče a běžel k nejbližší sestřičce. ,,Bude v pořádku?"Zeptal jsem se doktora co si jí převzal.
"Je to jen menší šok. Dostane se z toho.", zakýval doktor. ,,Dáte na ní už pozor?"Koukl se na mě vyčítavě doktor když se Ang probrala. "Už nikdy nedopustím, aby se jí něco stalo!", řekl jsem vážně a pohladil Ang hřbetem ruky po tváři. Její máma tam jen stála s nasupeným výrazem. "Děkuju.", řekla Ang směrem ke mně. "Nemáš zač lásko.", odpověděl jsem jí a ona mi věnovala letmý polibek. ,,Pojedeme domů."Poprvé za tu chvíli se na mě její máma usmála. "Mohl bych..", zeptal jsem se nejistě. "No jistě, že můžeš jet s námi!", řekla její máma až přehnaně radostně. ,,Nemáš nějakou akci?"Koukne na mě Ang. "Jednu bych měl.. ale ty jsi důležitější.", usmál jsem se na ní. ,,Tak to teda ne!Máš své povinnosti."Koukne na mě přísně.,,To mám,a jednou z nich seš ty."Políbím jí smířlivě. "A já se o sebe dokážu pár hodin postarat sama.", řekla rázně. ,,A proč prostě nejedeš s nim."Zeptala se její máma.,,Nechci se vtírat." "Ty se nikdy nevtíráš!", řekl jsem jí. "Já jenom nechci, aby ses ještě víc stresovala." Dopověděl jsem a koukl jsem se jí do očí.,,Tak dobře."Povzdychla si. "Tak pojďte děti moje.", řekla její matka a vedla nás pryč z budovy. ,,Nicku prosimtě kde si byl?"Přiběhli ke mě kluci.Všiml jsem si Joova pohledu na Ang.Ještě víc sem si jí k sobě přivinul aby bylo jasné čí je. "Nickoušek se nám zamiloval!", napodobil babiččin hlas. ,,Joe?"Kouknu na něj.,,Ano?"Zeptá se přihloupě.,,Sklapni."Hodim na něj vražednej pohled.Ang se jenom zachichotá. "Nemusíš hned vyšilovat!", urazí se. ,,Ang je ti špatně?"Všimnu se že je bílá jako stěna. V tu ránu se vyzvracela a šlo to tak šikovným směrem, že ohodila celého Joa. Ne, že by mi jí nebylo líto, ale on si to zasloužil. ,,Jejda."Vyšlo z ní. "Omlouvám se.". podala mu papírový kapesník. Už jsem to nevydržel a chytl jsem záchvat smíchu.Chvíli po mě i Kevin. "To Ti pěkně děkuju.. neznámá osobo.", zamračil se na ní. ,,Nemáš zač.A jsem Angela."Zasměje se ang jejím zvonivým smíchem. "Tak ahoj Angelo. Pěkné jméno.", zazubil se na ní Joe. "Josephe.", řekl jsem mu naštvaně. ,,Co je?"Koukl na mě Joe zase nechápavě.,,Ta je moje."Objal jsem Ang zezadu.,,A máš ji podepsanou?"Ušklíbl se Joe.,,Mám tady."Pohladil jsem jí po bříšku. Joe uznale zakýval hlavou: "Musím Ti zatleskat!", řekl vážně. ,,Ale já jsem to myslel vážně."Usmál jsem se na Ang.,,C-co prosím?"Zakuckal se Joe a následně i Kevin. "Milujeme se a chceme spolu strávit zbytek života, teda aspoň já, tak proč ne?", políbil jsem Ang na krk. ,,Ale ty si porušil slib!"Oboří se na mě Kevin. "Ten slib je můj a já si ho můžu porušovat kdy chci.", zkřivil jsem obočí. ,,Jak chceš."Nafoukl Kevin tváře.,,A už to vědí rodiče?"Koukl na mě Joe. "Záleží na tom, čí myslíš.", řekl jsem mu. ,,No naši"Koukl na mě nechápavě. "Tak Ti to neví.", řekl jsem v klidu. ,,No a jak jim to chceš říct?"Nepřestával mě Joe bombardovat otázkama. "Normálně: Mami, Tati, budu mít dítě!", rozkřikl jsem se na něj. ,,Proč na mě řveš?"Zkřivil obočí.Někdy se mi zdá že tohle ani není můj bratr.,,Musíme jet."Houkl Kev ale na mě se ani nepodíval.Všichni jsme nastoupili do auta.,,Ona jako jede s náma?"Ukázal Kevin na Ang. "To není žádná ONA!", oplatil jsem mu. ,,Nicku nechci aby jste se hádali,raději půjdu."Promluvila za celou dobu poprvé Anglie. "To bys měla.", řekl Joe nasupeně. Sklopila hlavu a otevírala dveře od auta. Naposledy jsem se naštvaně koukl na kluky, vzal Ang za ruku a praštil za námi dveřmi od auta. ,,Nicku tohle nejde,všichni jsou proti nám."Zavzlikala a položila hlavu na moje rameno. "Tvoje mamka je s námi.", připomněl jsem. ,,Jeden člověk."Odfrkla si. "Ang, i kdyby proti nám byl celej svět, my to zvládneme.", pohladil jsem jí po vlasech. ,,Tak dobře."Povzdychla si.,,Zavolám tátovi jestli pro nás nepřijede."Vytáhl jsem z kapsy mobil. ,,Máme rozhovor v rádiu."Pokrčil jsem rameny. "Aha..", řekla smutně. ,,Copak?"Pozvedl jsem jí bradu aby jsem jí viděl do obličeje. "Já myslela, že když jsme zase spolu, že bychom mohli udělat nějaká opatření do budoucnosti.. třeba koupit dudlík a takové ty blbosti.", povzdechla si. ,,Aha"Polkl jsem.Na tohle jsem vůbec nepomyslel.
"Víš co? Kašlu na rozhovor, jdeme nakupovat.", usmál jsem se na ní. ,,Ale bráchové tě zabijou."Koukla mi do očí. ,,Ha ha ha."Řekla ironicky.Umlčel jsem ji polibkem. "Miluju Tě.", zamumlala tiše. ,,Já tebe taky."Usmál jsem se na ní.,,Možná by jsme se měli hnout,stojíme pořád před nemocnicí."Zasmála se. "Máš pravdu.", řekl jsem, vzal ji za ruku a šel jsem stopnout nějaký taxík.

Štěstí v neštěstí 1.7

23. května 2010 v 11:23 | Makyna


"Jasně.. to by bylo super.", odpověděla jsem.,,Tak já budu končit pak se domluvíme,Kevin má požadavky."Uchechtne se do telefonu a zavěsí.Dokázala jsem si představit jaký požadavky Kevin má, ale nechtělo se mi nad tím přemýšlet.
Radši jsem se zvedla a vydale se před nemocnici aby mě Nick nehledal.Ten už tam přešlapoval u recepce a jakmile mně zahlédl rozeběhl se ke mně.,,Nicku!"vykřikla jsem a pověsila se na něj.Zatočil se mnou a mačkal jako by jsme se neviděli roky...
"Už Tě nechci stratit.", řekla jsem mu se slzami v očích.,,Ano já tebe."Hladil mě po tváři jako by se přesvědčoval jestli jsem skutečná."Že už mně nikdy neopustíš?", zeptala jsem se ho.,,Za nic na světě."Hladově mě políbí.Připadám si jako v pohádce.Úplně se mi z toho podlomily kolena. Naštěstí ně Nick zachytil.,,A co ti řekl doktor?"Položil mě na zem.
"To co už víme.. ale dal mi těhotenskej průkkaz a takový ty věci.", odpověděla jsem mu.,,Aha."Nasucho polkl."Nicku.. pořád je tady naděje, že to dítě je tvoje.. pokud bys teda o něj mněl zájem.", sklopila jsem pohled.,,Ne,mám zájem o vás."Řekl jistě.,,I kdyby nebylo moje."Dodal rychle.Nevěděla jsem, co na tohle říct.,,Jak-jak to chceš říct rodičům?"Znejistěla jsem v autě."Už to ví.. pohádal jsem se s Joem.. slyšeli to.", odpověděl mi.,,A-a co na to řekli."Nervozně jsem klepala nohou.
"Táta mně pochválil, mamka je naštvaná.", zasmál se.,,Nehci aby jsi se s mámou hádal."Hlesla jsem.,,Joe to odnesl hůř."Pokrčil rameny."Joe je mi teď někde.. já nechci, aby ses trápil ty.", objala jsem ho.,,Miluju tě."Objal mě volnou rukou. "I já tebe.", řekla jsem mu a políbila ho na tvář.Dál se pokojně věnoval řízení.Já jsem měla hlavu upřenou o jeho rameno a byla jsem naprosto spokojená.,,Nicku?Co když Joe to dítě bude chtít?"Znejistě jsem.,,Joe by nikdy nevzal dítě od matky,ani jeho vlastní.A navíc..co když je moje?"Usmál se.,,Dobře."Uklidnila jsem se."Víš.. nemohla jsem s ním být. Kamkoli jsem se podívala, viděla jsem tebe.", řekla jsem mu.,,Už na to nemysli,teď už tě neopustim."Obejme mě ještě pevněji.
"Nikdy?", zeptala jsem se ho.,,Nikdy."Řekl pevně.Jen jsem ho znovu objala.,,A jsme tu."Zastavil.,,Ale my jsme u.."Zamrkala jsem.,,U nás."Přikývl."NIcku.. už ho nechci vidět.", řekla jsem mu.,,Jen si tu vezmu pár věcí,dneska přespim u tebe."Pohladil mě po ruce."Dobře.", řekla jsem. "Půjdeš se mnou, nebo zůstaneš v autě?", zeptal se mně.,,Půjdu s tebou."Řekla jsem pevně.Vystoupila jsem z auta a v mžiku mně Nick držel kolem pasu. "Hlavně se ničeho neboj.", usmál se na mně.,,Hmm."Broukla jsem.Naposledy mně políbil a společně jsme vkročili do domu.,,Nick kde si byl tak dlou-"Zamrzla Denisse v půlce pohybu."Dobrý den..", pípla jsem. "Nazdar.", řekla znechuceně a odešla z místnosti.,,Nicku."Koukla jsem na něj se slzami v očích."To bude dobrý.. jí to přejde.", objal mně a raději mně odvedl do jeho pokoje.,,Vítej v mém království."Otevře mi dveře do jeho pokoje.Celá stěna byla vyplněna obrovským oknem. Jeho postel dosahovala neuvěřitelných rozměrů a jeho šatník.. o tom nemluvě.
,,Můj pokoj se sem vejde tak 3x."Konstatovala jsem."Když máš kluka celebritu, tak se nediv.", objal mně zezadu a políbil na krk.,,Chci aby už se všechno vyřešilo a my byli šťastný."Povzdychne si.
"To já taky..", odpověděla jsem mu a otočila se k němu čelem.Jemně mě políbil na rty."Po tomhle se mi stýskalo.", řekla jsem a zavřela oči.,,Alyys!"Vlítla do pokoje Dan a objala mě jako nejlepší kamarádku."Dan..", zakuckala jsem se.,,Asi rušim co?"Uchechtla se."Ne..", usmála jsem se.,,Jo!"Nesouhlasí se mnou Nick."Nicku..", žďuchla jsem do něj.,,Chci s tebou bejt jenom sám."Zajede mi rukou pod triko."Hmm.. tak já nebudu rušit.", řekla Dan se smíchem a vytratila se.,,Tak."Řekne spokojeně Nick."Nicku.. tos nemusel.", zamračila jsem se.,,Nemrač se,nesluší ti to."Jemně mi skousne kůžičku na krku."Ale co když jsem chtěla s Dan mluvit?", nadzvedla jsem obočí.,,To můžeš i potom."Pousměje se."A to samý bych mohla říct tobě.", založila jsem si ruce na prsou.,,Budem se hádat sotva jsme se usmířili?"Zamračí se."Ne.. ale já chci jít za Dan..", dupla jsem si.,,Tak běž."Pustil mě a ukázal na dveře."Nicku..", zašeptala jsem a slzy se mi znovu draly na povrch.,,Chtěla si jít za Dan tak běž."Ignoroval moje slzy.,,Takže mě vyhazuješ."Ještě než stačil něco odpovědět byla jsem pryč.,,Takže Nick si konečně uvědomil co jsi zač?"Odchytla si mě Denisse na schodech.Vytrhla jsem ruku z jejího sevření a s pláčem utekla na silnici.,,Nikdy tě neopustim."Přehrávala jsem si dokola tu větu co mi řekl méně než před hodinou.Sedla jsem si na okraj chodníku a slzám dala volný průchod.,,Al,co se stalo?"Přiběhla za mnou Dan.,,On..vyhodil mě."Zlomil se mi hlas.,,Cože?"Zajíkla se."Za to, že jsem chtěla jít za tebou.", zasmála jsem se absurdně.,,Pojď sem."Obejmula mě."Ještě dneska mi říkal, že mně nikdy neopustí.", vzlykla jsem.,,On to tak nemyslel."Zastávala se ho.,,Myslim že BĚŽ je dost výstižný."Ušklíbla jsem se."On si uvědomí chybu.. takovou skvělou holku si přece nenechá utéct.", usmála se na mně.,,Hmm."Zabručela jsem.,,S tebou ty hormony mávaj."Zasměje se nad mím uslzeným obličejem."To víš.. když má někdo TAK BEZOHLEDNÝHO PŘÍTELE..", zakřičela jsem směrem k jeho otevřenému oknu. "Tak se tomu nedá ubránit.", dopověděla jsem.,,Když je někdo taková DĚVKA že se vyspí se dvěma klukama ve stejnej den."Zalapám po dechu."Vidíš to?", řekla jsem Dan.
,,Hlavně kvůli němu nebreč."Okřikne mě když vidí jak mi slzy stékají po tváři."Když.. to nejde zastavit.", řekla jsem bezmocně. "Pojď.. půjdeme někam jinam.", zvedla se ze země a pomohla mi vstát.,,Možná by byl nejlepší potrat."Vylítne ze mě najednou."To ani náhodou.", zastavila mně Dan.,,Dobře."Hlesla jsem ale tý myšlenky jsem se nevzdávala.Odvedla mně do parku, kde jsme zasedly na lavičku, která se zdála ze všech nejskrytější.. přeci jenom, asi jsme se chystaly mluvit o soukromých věcech.,,Řekni mi jenom,miluješ ho?"Koukla na mě nejistě.Nechápavě jsem na ní koula."Tak co?", vyzvídala dál.,,Samo-samazdřejmě."Nepřestávala jsem na ní koukat jako na debila."Já Tě nechápu.. Miluješ ho a necháš ho, aby Tě odkopl.", zakroutila nevěřícně hlavou.,,A co jinýho mám dělat?Všichni litujete Nicka,ale co já?Já mu neřekla že je děvka!"Řekla jsem na jeden dech až se mi zamotala halava."V klidu.. jen - zůstaň - klidu.. z hluboka dýchej.. NÁDECH.. VÝDECH..", začala Dan jančit.,,Jsem naprosto v pořádku."Odsekla jsem jí,no moc v pořádku jsem nebyla.,,Uklidni se."Hladila mě po vlasech a utěšovala,jako malé dítě.Díky ní ale bolest ustupovala."Promiň..", kuňkla jsem po chvíli.,,Ne to ty promiň."Usmála se."Když.. já nechápu, jak mi tohle mohl říct? Zvlášť po tom.. po tom, co mi dneska řekl.", stekla mi po tváři další slza.,,Klid,to se zpraví."Zase mě začala utěšovat...,,Dan?"Kuňkla jsem po chvíli."Copak?", zeptala se s úsměvem.,,Prosím,nezlob se.Ale já to nezvládnu."Sklopila jsem hlavu.,,Co tím chceš říct?"Vykřikla Dan."Nezvládnu sama uživit dítě.. nezvládnu mu dát tu otcovskou lásku.. jasně.. ještě je tady Joe.. ale já s ním prostě žít nemůžu..", rozvzlykala jsem se.,,Zlato hlavně neudělej nějakou blbost."Donutila mě podívat se jí do očí.,,Ale co když to je jediná možnost?Co kdybych si to malý teď nechala litovala bych?"Nepřestávala jsem plakat."Rozhodně bys nelitovala.. já s Kevem Ti pomůžeme.. můžeš bydlet u nás.. už takhle Tě všichni bereme jako rodinu.", usmála se na mně.

Kam dál