Štěstí v neštěstí 1.7

23. května 2010 v 11:23 | Makyna


"Jasně.. to by bylo super.", odpověděla jsem.,,Tak já budu končit pak se domluvíme,Kevin má požadavky."Uchechtne se do telefonu a zavěsí.Dokázala jsem si představit jaký požadavky Kevin má, ale nechtělo se mi nad tím přemýšlet.
Radši jsem se zvedla a vydale se před nemocnici aby mě Nick nehledal.Ten už tam přešlapoval u recepce a jakmile mně zahlédl rozeběhl se ke mně.,,Nicku!"vykřikla jsem a pověsila se na něj.Zatočil se mnou a mačkal jako by jsme se neviděli roky...
"Už Tě nechci stratit.", řekla jsem mu se slzami v očích.,,Ano já tebe."Hladil mě po tváři jako by se přesvědčoval jestli jsem skutečná."Že už mně nikdy neopustíš?", zeptala jsem se ho.,,Za nic na světě."Hladově mě políbí.Připadám si jako v pohádce.Úplně se mi z toho podlomily kolena. Naštěstí ně Nick zachytil.,,A co ti řekl doktor?"Položil mě na zem.
"To co už víme.. ale dal mi těhotenskej průkkaz a takový ty věci.", odpověděla jsem mu.,,Aha."Nasucho polkl."Nicku.. pořád je tady naděje, že to dítě je tvoje.. pokud bys teda o něj mněl zájem.", sklopila jsem pohled.,,Ne,mám zájem o vás."Řekl jistě.,,I kdyby nebylo moje."Dodal rychle.Nevěděla jsem, co na tohle říct.,,Jak-jak to chceš říct rodičům?"Znejistěla jsem v autě."Už to ví.. pohádal jsem se s Joem.. slyšeli to.", odpověděl mi.,,A-a co na to řekli."Nervozně jsem klepala nohou.
"Táta mně pochválil, mamka je naštvaná.", zasmál se.,,Nehci aby jsi se s mámou hádal."Hlesla jsem.,,Joe to odnesl hůř."Pokrčil rameny."Joe je mi teď někde.. já nechci, aby ses trápil ty.", objala jsem ho.,,Miluju tě."Objal mě volnou rukou. "I já tebe.", řekla jsem mu a políbila ho na tvář.Dál se pokojně věnoval řízení.Já jsem měla hlavu upřenou o jeho rameno a byla jsem naprosto spokojená.,,Nicku?Co když Joe to dítě bude chtít?"Znejistě jsem.,,Joe by nikdy nevzal dítě od matky,ani jeho vlastní.A navíc..co když je moje?"Usmál se.,,Dobře."Uklidnila jsem se."Víš.. nemohla jsem s ním být. Kamkoli jsem se podívala, viděla jsem tebe.", řekla jsem mu.,,Už na to nemysli,teď už tě neopustim."Obejme mě ještě pevněji.
"Nikdy?", zeptala jsem se ho.,,Nikdy."Řekl pevně.Jen jsem ho znovu objala.,,A jsme tu."Zastavil.,,Ale my jsme u.."Zamrkala jsem.,,U nás."Přikývl."NIcku.. už ho nechci vidět.", řekla jsem mu.,,Jen si tu vezmu pár věcí,dneska přespim u tebe."Pohladil mě po ruce."Dobře.", řekla jsem. "Půjdeš se mnou, nebo zůstaneš v autě?", zeptal se mně.,,Půjdu s tebou."Řekla jsem pevně.Vystoupila jsem z auta a v mžiku mně Nick držel kolem pasu. "Hlavně se ničeho neboj.", usmál se na mně.,,Hmm."Broukla jsem.Naposledy mně políbil a společně jsme vkročili do domu.,,Nick kde si byl tak dlou-"Zamrzla Denisse v půlce pohybu."Dobrý den..", pípla jsem. "Nazdar.", řekla znechuceně a odešla z místnosti.,,Nicku."Koukla jsem na něj se slzami v očích."To bude dobrý.. jí to přejde.", objal mně a raději mně odvedl do jeho pokoje.,,Vítej v mém království."Otevře mi dveře do jeho pokoje.Celá stěna byla vyplněna obrovským oknem. Jeho postel dosahovala neuvěřitelných rozměrů a jeho šatník.. o tom nemluvě.
,,Můj pokoj se sem vejde tak 3x."Konstatovala jsem."Když máš kluka celebritu, tak se nediv.", objal mně zezadu a políbil na krk.,,Chci aby už se všechno vyřešilo a my byli šťastný."Povzdychne si.
"To já taky..", odpověděla jsem mu a otočila se k němu čelem.Jemně mě políbil na rty."Po tomhle se mi stýskalo.", řekla jsem a zavřela oči.,,Alyys!"Vlítla do pokoje Dan a objala mě jako nejlepší kamarádku."Dan..", zakuckala jsem se.,,Asi rušim co?"Uchechtla se."Ne..", usmála jsem se.,,Jo!"Nesouhlasí se mnou Nick."Nicku..", žďuchla jsem do něj.,,Chci s tebou bejt jenom sám."Zajede mi rukou pod triko."Hmm.. tak já nebudu rušit.", řekla Dan se smíchem a vytratila se.,,Tak."Řekne spokojeně Nick."Nicku.. tos nemusel.", zamračila jsem se.,,Nemrač se,nesluší ti to."Jemně mi skousne kůžičku na krku."Ale co když jsem chtěla s Dan mluvit?", nadzvedla jsem obočí.,,To můžeš i potom."Pousměje se."A to samý bych mohla říct tobě.", založila jsem si ruce na prsou.,,Budem se hádat sotva jsme se usmířili?"Zamračí se."Ne.. ale já chci jít za Dan..", dupla jsem si.,,Tak běž."Pustil mě a ukázal na dveře."Nicku..", zašeptala jsem a slzy se mi znovu draly na povrch.,,Chtěla si jít za Dan tak běž."Ignoroval moje slzy.,,Takže mě vyhazuješ."Ještě než stačil něco odpovědět byla jsem pryč.,,Takže Nick si konečně uvědomil co jsi zač?"Odchytla si mě Denisse na schodech.Vytrhla jsem ruku z jejího sevření a s pláčem utekla na silnici.,,Nikdy tě neopustim."Přehrávala jsem si dokola tu větu co mi řekl méně než před hodinou.Sedla jsem si na okraj chodníku a slzám dala volný průchod.,,Al,co se stalo?"Přiběhla za mnou Dan.,,On..vyhodil mě."Zlomil se mi hlas.,,Cože?"Zajíkla se."Za to, že jsem chtěla jít za tebou.", zasmála jsem se absurdně.,,Pojď sem."Obejmula mě."Ještě dneska mi říkal, že mně nikdy neopustí.", vzlykla jsem.,,On to tak nemyslel."Zastávala se ho.,,Myslim že BĚŽ je dost výstižný."Ušklíbla jsem se."On si uvědomí chybu.. takovou skvělou holku si přece nenechá utéct.", usmála se na mně.,,Hmm."Zabručela jsem.,,S tebou ty hormony mávaj."Zasměje se nad mím uslzeným obličejem."To víš.. když má někdo TAK BEZOHLEDNÝHO PŘÍTELE..", zakřičela jsem směrem k jeho otevřenému oknu. "Tak se tomu nedá ubránit.", dopověděla jsem.,,Když je někdo taková DĚVKA že se vyspí se dvěma klukama ve stejnej den."Zalapám po dechu."Vidíš to?", řekla jsem Dan.
,,Hlavně kvůli němu nebreč."Okřikne mě když vidí jak mi slzy stékají po tváři."Když.. to nejde zastavit.", řekla jsem bezmocně. "Pojď.. půjdeme někam jinam.", zvedla se ze země a pomohla mi vstát.,,Možná by byl nejlepší potrat."Vylítne ze mě najednou."To ani náhodou.", zastavila mně Dan.,,Dobře."Hlesla jsem ale tý myšlenky jsem se nevzdávala.Odvedla mně do parku, kde jsme zasedly na lavičku, která se zdála ze všech nejskrytější.. přeci jenom, asi jsme se chystaly mluvit o soukromých věcech.,,Řekni mi jenom,miluješ ho?"Koukla na mě nejistě.Nechápavě jsem na ní koula."Tak co?", vyzvídala dál.,,Samo-samazdřejmě."Nepřestávala jsem na ní koukat jako na debila."Já Tě nechápu.. Miluješ ho a necháš ho, aby Tě odkopl.", zakroutila nevěřícně hlavou.,,A co jinýho mám dělat?Všichni litujete Nicka,ale co já?Já mu neřekla že je děvka!"Řekla jsem na jeden dech až se mi zamotala halava."V klidu.. jen - zůstaň - klidu.. z hluboka dýchej.. NÁDECH.. VÝDECH..", začala Dan jančit.,,Jsem naprosto v pořádku."Odsekla jsem jí,no moc v pořádku jsem nebyla.,,Uklidni se."Hladila mě po vlasech a utěšovala,jako malé dítě.Díky ní ale bolest ustupovala."Promiň..", kuňkla jsem po chvíli.,,Ne to ty promiň."Usmála se."Když.. já nechápu, jak mi tohle mohl říct? Zvlášť po tom.. po tom, co mi dneska řekl.", stekla mi po tváři další slza.,,Klid,to se zpraví."Zase mě začala utěšovat...,,Dan?"Kuňkla jsem po chvíli."Copak?", zeptala se s úsměvem.,,Prosím,nezlob se.Ale já to nezvládnu."Sklopila jsem hlavu.,,Co tím chceš říct?"Vykřikla Dan."Nezvládnu sama uživit dítě.. nezvládnu mu dát tu otcovskou lásku.. jasně.. ještě je tady Joe.. ale já s ním prostě žít nemůžu..", rozvzlykala jsem se.,,Zlato hlavně neudělej nějakou blbost."Donutila mě podívat se jí do očí.,,Ale co když to je jediná možnost?Co kdybych si to malý teď nechala litovala bych?"Nepřestávala jsem plakat."Rozhodně bys nelitovala.. já s Kevem Ti pomůžeme.. můžeš bydlet u nás.. už takhle Tě všichni bereme jako rodinu.", usmála se na mně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 L.e.n.u.l.k.a L.e.n.u.l.k.a | 23. května 2010 v 17:52 | Reagovat

WOW:) Dneska jsem začala číst Tvoji FFku a je fakt krásná♥ jen tak dáál:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama